Jak jsem (ne)měla kliku...
Já a můj muž jsme dokonalým ztělesněním pořekadla "Protiklady se přitahují."
...a to především v oblasti technologií.
Vlastně spíš ne, ale protože právě kojení mě inspirovalo k jeho založení, rozhodla jsem se ho symbolicky spustit 1. srpna, kdy začíná Mezinárodní týden kojení, a prvních sedm příspěvků jsem kojení věnovala.
Tak proč je vykojenej?
Jednoduše proto, že ho píše jedna vykojená máma. Kdo to je a proč to celé vzniklo, zjistíte zde.
A co v tomhle deníku najdete, to se dozvíte o kousek níž.
To je skutečně nečekané...V deníku najdete deník. Tak jen doufám, že zápletky v příbězích z mých k popukání všedních dní na tom budou o něco lépe.
Každý má nějaké recepty, které dokážou zachránit den nebo peněženku (a možná i život nebo vztah). A protože já je věčně nemůžu najít, píšu je sem.
Na příběhy ze života vykojené mámy se můžete těšit každý pátek.
Já a můj muž jsme dokonalým ztělesněním pořekadla "Protiklady se přitahují."
...a to především v oblasti technologií.
Jednou z přirozených vlastností většiny lidí je stud. Takový ten pocit, který nám brání ukazovat cizím lidem části těla, které běžně schováváme pod oblečením.
A pak je tu porodnice…
Kdysi jsem v jednom seriálu viděla, jak operující doktorce dali k uchu telefon, ve kterém brečelo její pár týdnů staré miminko…...ona se zamyslela a pak řekla něco jako "To je pláč číslo čtyři. Potřebuje nakrmit."
Když jsem si poprvé chystala tašku do porodnice, bylo to asi to nejtěžší balení zavazadla, co jsem kdy zažila. Logicky jsem chtěla mít všechno, co bych mohla potřebovat, ale…
…zároveň jsem tam nechtěla přijet se třemi kufry.